Region obce leží téměř celý u povodí řeky Bóbr (nevětší levý přítok Odry, úmoří Baltského moře) posílené na našem území potoky Ostreznik, Opawu, Zlotnou, Czarnuszku a Zadrnu. Malou výjimkou je potok Szklo z okolí Okrzeszyna a Uniemysla, který je přítokem řeky Úpy (úmoří Severního moře). Na korytě řeky Bóbr mezi štíty Zameczek a Zadzierna byla v letech 1903-1905 vybudována betonová přehrada, která hromadila 2,2 min m3 vody. Vznikla tak retenční nádrž, která měla chránit proti záplavám Lubawku a Kamiennou Góru. Technický stav přehrady vyžadoval její zpevnění a rekonstrukci v letech 1979-1989 a obecně hromadí 16,75 mlm m3 vody a tvoří tak umělé jezero o rozloze více než 199 ha. Z ohledu na vysokou úroveň čistoty vody, může toto jezero stanovit zásoby pitné vody. Jezero Bukówka je jednou ze dvou polských vodních nádrží tohoto typu položených nad 500 m.n.m. Průměrná roční suma srážek se pohybuje od 700 mm v údolí do více než 1000 mm na Łysocině (1188 m.n.m.) – nejvyšším štítu obce. Sníh na tomto území leží zhruba od 60 dní (oblast Bramy Lubawské) do cca 110 dní (Lasocký Grzbiet), co zcela jistě udělá radost milovníkům zimních sportů.

Obec leží v oblasti dvou geologických struktur: Středosudetského údolí a Krkonošského masívu. Krkonošský masív tvoří silně metamorfované horniny: břidlice, granitové ruly, ruly, amfibolity, slíny, slídové a chloridové břidlice. Klesají rozsáhlou flexurou pod druhou strukturu tj. Středosudetské údolí, jehož vývoj byl velice komplikovaný a dlouhodobý. Mělo to velký vliv na různorodnost jeho geologického složení, do kterého můžeme zahrnout minerální konglomeráty, velké šedokámeny, jílovité břidlice, pískovce, porofyry a melafyry. Geologická struktura rozhoduje o přírodním bohatství, avšak jenom nepočetné z nich mají zde průmyslovou hodnotu. V pásmu Lasockiého hřbetu se nacházi slín, rudy železa, měděná břidlice, rudy ušlechtilých kovů, amfibolity a rule. Krucze Góry obsahují obrovská ložiska porfyrů i melafyrů, a v Kotlině Okrzeszyna jsou měděné břidlice, uranové rudy a také pískovce. Pásmo Lubawské brány, to jsou především sloje černého uhlí, sloje pískovců a slepenců. Dnes jsou využívané pouze hornaté suroviny (porfyry) na úbočích hory Buczek mezi Uniemyslem a Okrzeszynem.